Kapitola z vyúčtování - přepočtové koeficienty

Rok s rokem se sešel a pro uživatele bytových jednotek napojených na dálkové vytápění opět nastal čas zúčtovat s rokem předešlým. Loňský „miniseriál“ o tom, jak porozumět vyúčtování zaměřený především na způsob samotného výpočtu je letos doplněný o drobnou radu, jak nejen ušetřit, ale také jak zjistit, kde se při používání radiátorů nejvíce „točí“ peníze a že není odečet, jako odečet.

Kde se dá ušetřit

Jako první asi skoro každého napadne radiátory v bytě prostě vypnout a používat minimálně, jen v případě opravdu nutné potřeby. Vypínání radiátorů ale není vždy komfortní řešení, byť při delší nepřítomnosti v bytě sice má vypnutí, nebo utlumení určitého počtu (ne všech) radiátorů své opodstatnění, při fyzickém užívání bytu to však nemusí být zrovna akceptovatelná cesta. Existují i jiné způsoby, jakými lze dojít k jistým úsporám při vytápění. Nemusíme hned všechny radiátory v bytě vypínat. Jednou z cest může být zaměřit se na to, jak efektivní provoz jednotlivých radiátorů vlastně je a podle toho je začít používat. Efektivitu jednotlivých radiátorů zjistíme velmi jednoduše:

Na vyúčtování služeb je mimo jiné tabulka s rozpisem odečtu měřidel v bytě – nebytovém prostoru. Tento rozpis odečtu ukazuje naměřenou spotřebu tepla na jednotlivých radiátorech v bytě (sloupec Spotřeba) viz obrázek a jak je vidět z této tabulky, má každý radiátor různé přepočtové koeficienty.

  • Koeficient polohy místnosti
  • Koeficient světové strany
  • Koeficient výkonu radiátoru
  • Koeficient přestupu tepla
  • Koeficient snížení teploty

Tyto přepočtové koeficienty teprve určují skutečnou výslednou spotřebu každého radiátoru, se kterou se dál počítá ve vyúčtování. Co to znamená?

Znamená to jediné. Tepelná spotřeba každého radiátoru, naměřená pomocí měřidla instalovaného přímo na jeho tělese, je přepočtena pomocí přepočtových koeficientů, a výsledkem je tzv. přepočtená spotřeba, a teprve až součet přepočtených spotřeb ze všech radiátorů v bytě je podkladem pro další kroky výpočtů ve vyúčtování. Názorně to ukazuje přiložená tabulka, kterou si můžete kliknutím zvětšit (otevře se na nové kartě):

Například hned na prvním řádku je radiátor 1 v místnosti 1 s naměřenou spotřebou 3 159,00 dílků, ale přepočtovými koeficienty upravená přepočtená spotřeba je 3 837,05 dílků. Což znamená, že používáním tohoto radiátoru bude přepočtená spotřeba rozhodná pro vyúčtování o 21,46 % vyšší než skutečně naměřená spotřeba. Pokud se podíváme do tabulky na radiátory umístěné v místnosti 1 zjistíme, že tento přepočet platí stejně u obou radiátorů v této místnosti. Což znamená, že uspořit v této místnosti se dvěma naprosto stejnými a stejně koeficienty přepočítanými radiátory se takovém případě dá pouze vypnutím, nebo omezeným používáním jednoho, lhostejno kterého z nich.
Příklad pro místnost 1: Jeden radiátor temperuje místnost na požadovanou teplotu průběžně, druhý se použije jen v případě větších, nebo dlouhodobějších mrazů.

Úspory lze také např. dosáhnout používáním radiátorů 4 a 5 v místnosti 3, u kterých je výsledná přepočtená spotřeba nižší než spotřeba skutečně naměřená, a to shodně o 3,61 %. Třetí radiátor 6 ve stejné místnosti 3 už je na tom hůře, ten už má přepočtenou spotřebu vyšší o 1,74 %, ale protože jsou v tomto případě v jedné místnosti celkem tři radiátory, lze zvážit, kdy a jak tento radiátor použít.
Příklad pro místnost 3: Radiátor 4 temperuje místnost na požadovanou teplotu průběžně, občas může vypomoci radiátor 5. Radiátor 6 se použije jen v případě větších, nebo dlouhodobějších mrazů.

Extrémní rozdíl je v případě tohoto vyúčtování vidět na radiátoru 7 v místnosti 4, kde se skutečně naměřená spotřeba od spotřeby přepočtené liší o celých 42,44 %, což v praxi znamená, že používáním tohoto radiátoru se spotřeba rozhodná pro vyúčtování oproti spotřebě skutečně naměřené zvýší téměř o polovinu.

Tato cesta neslibuje úspory v tisícikorunách, ale ukazuje jednu z možností, kdy můžeme ušetřit alespoň pár stokorun tím, že budeme vědět, co zapínáme. Stačí si k vyúčtování v klidu sednout a projít si v něm tuto tabulku a porovnat skutečné odečty s přepočtenou spotřebou u jednotlivých radiátorů a třeba když nenecháme „drahé“ radiátory běžet zbytečně, nemusí být vítr v kapse tak veliký.

Co je to přepočtový koeficient

Přepočtových koeficientů je, nebo může být na vyúčtování více, tento článek se věnuje jen těm přepočtovým koeficientům, které jsou přímo spojené s jednotlivými radiátory v konkrétních místnostech, umístěných (orientovaných) v těchto místnostech na určitou světovou stranu, používané v bytech situovaných na různých místech v domě s různě umístěnými místnostmi (okrajový byt, vnitřní byt).

Přepočtové koeficienty se používají proto, že existují různě výkonné radiátory, které jsou umísťovány v různě situovaných místnostech na různé světové strany, a každá místnost má různý přestup tepla a pro některé místnosti, např. v nebytových prostorech, které se nevyužívají nepřetržitě, může být počítáno i s koeficientem snížení teploty. Proto nejsou přepočtové koeficienty nikde pevně stanovené, mohou tedy být individuální pro každý jednotlivý byt. Popis jednotlivých koeficientů v tomto článku jen ukazuje postup, jakým se koriguje skutečně naměřená spotřeba do přepočtené spotřeby, se kterou se dál ve vyúčtování počítá a dává návod k tomu, jak si v bytě lépe kontrolovat spotřebu tepla.

  1. Koeficient polohy místnosti
    většinou závisí na počtu stěn v místnosti, které přímo sousedí s nevytápěným, nebo s venkovním prostorem. Obecně by měla platit úměra čím více stěn sousedících s nevytápěným, nebo s venkovním prostorem, tím menší koeficient. Např. v tomto případě (viz. obrázek) je pro jednu venkovní stěnu v místnosti koeficient polohy místnosti 0,7, pro dvě venkovní stěny v místnosti je koeficient polohy místnosti 0,5. Je to proto, že čím více stěn, které sousedí s venkovními, nebo s nevytápěnými prostory, tím více mohou být radiátory v takové místnosti využívané.

  2. Koeficient světové strany
    závisí na tom, na jaké světové straně, resp. na jakou světovou stranu je orientovaná stěna, na které je radiátor umístěn, a někdy i v jaké konkrétní místnosti je radiátor umístěný. Např. v tomto případě (viz. obrázek) je pro severní stranu koeficient 0,9, pro východní stranu je koeficient 0,95 a pro západní stranu koeficient 1. Jižní strana v tomto případě uvedena není, protože žádný radiátor uvedený na tomto příkladu vyúčtování (viz. obrázek) není na jižní stranu orientovaný.

  3. Koeficient výkonu radiátoru
    závisí na výkonu konkrétního radiátoru, nezávisle na tom, kde je tento radiátor umístěn. Obecně by mělo platit, že výkon 1 kW = koeficient o hodnotě 1,0. Od této hodnoty se odvíjí přepočty:

    0,500 kW = 0,5
    0,600 kW = 0,6
    0,750 kW = 0,75
    1,000 kW = 1,0
    1,100 kW = 1,1
    1,250 kW = 1,25
    1,998 kW = 1,998
    2,420 kW = 2,42
    Atd… Může se počítat až se třemi desetinnými čísly.

  4. Koeficient přestupu
    zde se jedná o koeficient (součinitel) přestupu tepla mezi jednotlivými místnostmi. Např. mezi místností vytápěnou a místností nevytápěnou dochází k přestupu tepla, který se může v závislosti na konkrétní místnosti v bytě započítat také. Může, ale také nemusí. Např. v tomto případě (viz. obrázek) má hodnotu 1,0, čili v konečném výpočtu přepočtené spotřeby nehraje žádnou roli.

  5. Koeficient snížení teploty
    tento koeficient většinou závisí na tom, jakým způsobem se daná konkrétní místnost používá. Koeficient snížení teploty v místnosti během dne, respektive noci se volí v případech je-li vlivem vhodné regulace možno snížit teplotu po určitou část dne. Např. pro školy s polodenním vyučováním, nebo pro nebytové prostory, může mít hodnotu nižší než 1,0 a pro místnosti, kde vyžadujeme 100 % výkon otopné soustavy po celých 24 hodin má hodnotu 1,0.

Protože se jedná o přepočtové koeficienty, pak obecně platí, že koeficienty s hodnotou nižší, než 1,0 výslednou přepočtenou spotřebu snižují, koeficienty s hodnotou vyšší než 1,0 výslednou přepočtenou spotřebu zvyšují a koeficienty s hodnotou 1,0 jsou neutrální.

Samotný výpočet přepočtené spotřeby je velmi jednoduchý a spočívá v prostém vynásobení skutečně naměřené spotřeby jednotlivými přepočtovými koeficienty.

Jednoduchá kontrola

Jedním ze základů je spotřeba, kterou mohu jako uživatel vytápěného prostoru ovlivnit. Na ní nejvíce závisí konečný účet za teplo. A nemusí se proto hned vše vypnout. Stačí si jen zkontrolovat, kolik mě, jako uživatele provoz jednotlivých radiátorů vlastně stojí a pokud mám možnost, tak je podle toho začít používat.