Vyúčtování za teplo, aneb od zúčtovací jednotky k radiátoru - Přepočtové koeficienty
- Podrobnosti
- Kategorie: Město
- Zveřejněno: 7. 4. 2020 10:22
- Napsal Správce
- Zobrazení: 1703
Seznam článků
Jakým způsobem dokáží přepočtové koeficienty ovlivnit výslednou cenu?
V první řadě si řekněme, že každý radiátor v bytě má své koeficienty. To znamená, že každý radiátor v bytě má svou přepočtenou (korigovanou) spotřebu podle svých korekčních koeficientů. Korekční koeficienty existují proto, že radiátory mohou být umístěny v různých místnostech s různým přestupem tepla, na různých místech, různých světových stranách a mohou mít různý výkon.
Jakým způsobem se tedy jednotlivé koeficienty pro jednotlivé radiátory stanovují?
Koeficienty, resp. jejich číselné stanovení (jejich konkrétní hodnota na vyúčtování) je určené tím, pro jaký parametr je koeficient určený.
A jaké parametry jsou v konkrétním vyúčtování zohledněny, můžete zjistit z rozpisu odečtů měřidel z jednotlivých radiátorů v bytě na vyúčtování. Viz obrázek.

Na tomto konkrétním vyúčtování vidíme, jaké parametry se na něm objevily:
| Poloha a z tohoto parametru určený | - | Koeficient polohy |
| Světová strana a z tohoto parametru určený | - | Koeficient světové strany |
| Výkon a z tohoto parametru určený | - | Koeficient výkonu |
| Přestup a z tohoto parametru určený | - | Koeficient přestupu |
| Snížená teplota a z tohoto parametru určený | - | Koeficient přestupu |
A teď si ilustračně ukážeme, jak jsou určené hodnoty koeficientů.
Koeficient polohy
Tento koeficient určuje polohu místnosti v bytě, s největší pravděpodobností se jedná o počet stěn, které jsou vnější, tj. sousedí buď přímo s venkovním prostředím, nebo třeba s domovní nevytápěnou chodbou, protože pokud se opět podíváme na obrázek, mají místnosti, s jednou venkovní stěnou,
(kuchyň, chodba, ložnice, koupelna, záchod) a radiátory v nich umístěné, stejný koeficient polohy 0,7
a místnosti se dvěma vnějšími stěnami
(v tomto případě obývací pokoj) a radiátory v něm umístěné, stejný koeficient polohy 0,5

Koeficient světové strany
Tento koeficient určuje polohu radiátoru, na jaké světové straně je umístěn.
Radiátory v tomto vyúčtování mají orientaci:
- na sever
(dva radiátory v kuchyni, jeden na chodbě a dva v obývacím pokoji),
koeficient pro severní stranu je 0,9 - na východ
(jeden radiátor v obývacím pokoji, jeden radiátor v ložnici)
koeficient pro východní stranu je 0,95 - na západ
(jeden radiátor v koupelně)
koeficient pro západní stranu je 1,00 - sice na východ, ale…
(jeden radiátor na toaletě)
z neznámých důvodů určený koeficient 1,05. Nepoužíváme jej, takže je to jedno. ALE!

Koeficient výkonu
Obecně platí, že 1 kW výkonu odpovídá koeficientu 1,00. Takže radiátor o výkonu 1,36 kW bude mít koeficient 1,36, a naopak radiátor o výkonu 0,95 kW bude mít koeficient 0,95.

Koeficient přestupu a koeficient snížené teploty není započítán do korekce (hodnota 1,00), můžeme je tedy vynechat a pustit se rovnou do korekčního výpočtu.
Korekční výpočet
Neboli přepočtená spotřeba, jak je uvedeno na vyúčtování, není nic jiného, než prosté vynásobení naměřené spotřeby (počtu dílků) podle měřidla na radiátoru a korekčních koeficientů. Postup si ukážeme na prvním řádku, ostatní řádky se počítají stejně.
| Fyzicky naměřená spotřeba na měřidle konkrétního radiátoru | 3159,000 | dílků |
| X | ||
| Koeficient polohy | 0,700 | |
| X | ||
| Koeficient světové strany | 0,900 | |
| X | ||
| Koeficient výkonu | 1,928 | |
| X | ||
| Koeficient přestupu | 1,000 | |
| X | ||
| Koeficient snížené teploty | 1,000 | |
| = | ||
| Přepočtená (korigovaná spotřeba) | 3837,050 | dílků |

Takto se přepočtená spotřeba vypočítá pro každý radiátor a výsledky se sečtou do konečného součtu

Konečný součet všech dílků z měřičů ve všech radiátorech v bytě se následně vynásobí cenou jednoho dílku, čímž získáme náklady v Kč za vytápění bytu pomocí radiátorů. Vynásobení výslednou cenou a zjištění těchto nákladů jsme si už ukázali v tomto kroku.
Jedna rada ke koeficientům, aneb k čemu jsou dobré
Přepočtové, korekční, nebo prostě koeficienty nám mohou pomoci získat orientaci v nákladovosti jednotlivých radiátorů. Stačí jen porovnat odečtené hodnoty z měřidel s přepočtenými hodnotami. Pokud je odečtená hodnota z měřidla vyšší než výsledná koeficienty zkorigovaná hodnota, pak se takový radiátor vyplatí používat spíš než radiátor, který vykazuje hodnotu odečtenou na měřidle nižší než výslednou koeficienty zkorigovanou hodnotu. Takový radiátor by se měl používat co nejméně.
A to proto, že rozhodující pro výsledné vyúčtování je hodnota výsledná, tedy korigovaná koeficienty. To je berná mince určující spotřebu na radiátorech v konkrétním bytě.
A toto je zároveň jediný způsob, jak nepřestat topit, a přesto za teplo ušetřit alespoň nějakou korunu.
Na příkladu z tohoto vyúčtování můžeme vidět, jak velký nepoměr mezi skutečně naměřenou a výslednou korigovanou spotřebou může být, viz obrázek níže se "zelenými" a "červenými" radiátory:


