Zářijové leporelo VI.
Část šestá – Litoměřice a okolí
Pátek 23 září a pomalu se chystáme na přesun do Litoměřic. Poslední zastávku před cestou domů. V Litoměřicích jsme byli několikrát a už jednou jsme tam naší cestovatelskou sezónu končili. Nádherné místo, které nás neustále láká a přitahuje. Dobrá tedy. Máme zabaleno, zapřaženo, vygruntováno (klasika), ranní káva proběhla, takže můžeme vyrazit směr autokemp Slavoj Litoměřice.
Autokemp Slavoj Litoměřice
Jednoduchý kemp pro nenáročné uživatele s rovným místem pro kempování v těsné blízkosti Labe lze i zde zařadit do ideálního místa pro poznávání Litoměřic a okolí. Stejně jako kemp Děčín nepatří, vzhledem k blízkosti sportovního hřiště k nejklidnějším, ale pro drtivou většinu kempařů to je nepodstatná záležitost. Jako velké plus oceňujeme, opět jako v Děčíně, možnost využít kemp jako základny pro výlety do Litoměřic a okolí. A v hlavní turistické sezóně, tj. červenec–srpen, lze odtud odjet i parníkem třeba až do Ústí nad Labem. Přístaviště je zhruba 200 m od kempu.
Město Litoměřice
Můžeme směle napsat, že Litoměřice máme hodně prochozené, ale přes to se vždy znovu a znovu necháme zlákat do různých uliček, kde jsme doposud nebyli. A navštěvujeme i naše velmi oblíbená místa, ke kterým patří i Káva s párou. Úžasná retro kavárna na starém litoměřickém městském nádraží. Samozřejmě nesmí chybět centrální náměstí s Radničním sklípkem a jeho nejbližší okolí. Krása města spočívá i v jeho zákoutích u Labe a stezkám, které máme v plánu využít následující den.
Pěšky k Žernoseckému jezeru a zpět
Žernosecké jezero také patří do skládačky míst, která vždy rádi navštívíme, kam se rádi vracíme, či se k tomu místu vztahují vzpomínky a dřívější životní historie. Tohle místo splňuje úplně všechno, takže nebylo těžké rozhodnout, že se k tomuto jezeru půjdeme podívat. Těžší rozhodnutí bylo, že pěšky. Jezero není daleko, odhadem cca 6,5 km, ale se zpáteční cestou koukalo z tohoto výletu nějakých 13 km. A psa musíme vzít s sebou, nemůže být celý den v karavanu sám. Takže po ranních přípravách, samozřejmě nesmí chybět ranní startovací káva, kdy balíme i nějaké jídlo na cestu a pomalu vyrážíme směr Píšťany / Žernoseky.
Cesta se vine z města kolem městského koupaliště, a neustále se drží železniční trati. Takže po pravé straně je obrovský násep s železniční tratí a na druhé straně Labe, v těchto místech opravdu nádherné s klidnou hladinou třpytící se v odlescích slunce, když vykoukne z mraků. Pomalu míjíme zahrádkářskou kolonii přilepenou na kolejový násep a míjíme místního zahrádkáře, lopotícího se na svém kousku zahrady s velkým ořešákem. Slovo dalo slovo a při zpáteční cestě máme přislíbené ořechy, které nám připraví a můžeme si je odnést. Pokračujeme dál, do další zahrádkářské kolonie, tentokrát už v Žalhosticích, za chvíli se dostáváme na silnici vedoucí k jezeru a náš první cíl je splněn. Nejprve k přístavišti a pak do místního kempu, kde shodou okolností probíhá setkání veteránů, což je super oživení k odpočinku před zpáteční cestou.
A protože jdeme stejnou cestou zpět, má už jen „informativní“ charakter. Tady už jsme šli, teď přijde tohle a tohle… Až do chvíle, kdy přijdeme na místo, kde měly být ořechy. Skutečně tam byly. A rovnou celý kýbl. No, tedy. Tak jak mi cesta z Litoměřic k místu s ořechy nepřipadala nijak dlouhá, tak teď s kýblem ořechů v ruce jsem tipoval, že nejdeme zpět do Litoměřic, ale nejspíše až na Aljašku. Nakonec po nekonečných odpočívacích přestávkách dorážíme zpět do kempu a všechno nakonec dobře dopadlo až na bolavé nohy, vytahané ruce a trochu skříplá záda.
Po nezbytném odpočinku ořechy třídíme, a dáváme k topení na dosušení. Večer přichází na řadu poslední večeře a druhý den ráno odjezd zpět na základnu, tedy domů.
Závěrečné shrnutí
Litoměřice, Lovosice, Labe, to jsou místa, kde je vždycky co objevovat, kam jít, a hlavně je zde také České Středohoří, a to je velká inspirace. Cyklostezky jsou v tomto kraji na velmi dobrém levelu, to jsme si vyzkoušeli už v roce 2020 a chystáme se znovu. Pravděpodobně si dáme za cíl projet na kolech podél Labe Děčínsko, Ústecko, Lovosicko a Litoměřicko. V plánu je i německé Sasko, ale všeho do času.
Malá fotogalerie z Litoměřic, Žernoseckého jezera a kempu Píšťany
